Arogantní úřednice

Jsem podrážděná, labilní a arogantní úřednice. Ještě před pár měsíci se mnou potíže nebyly. K lidem jsem se chovala vstřícně a mile. Dokud se ke mně můj zaměstnavatel (asi MPSV-mám v tom teď "hokej") nezačal arogantně chovat. Nemám už před sebou žádnou vizi, cíl, ke kterému náš úřad směřuje (doteď jsme se snažili lidem pomáhat - teď je začneme šikanovat - nechceš zametat? Nezajímá mě, že jsi pracoval/la celý život, platil/la sis sociální pojištění a teď se ti poprvé, v 55 letech stalo, že jsi nezaměstnaný/ná, prostě si vem, pane inženýre/paní inženýrko/učiteli/učitelko koště a šup šup, jinak ti peníze žádné nedáme).

Zatím se jen propouští, snižují platy, systém se hroutí, lidé odcházejí, práce zůstává - ve stále větším chaosu (dříve byl v okrese jeden ředitel ÚP - teď jich je 5!), v přebujelé byrokracii (na jednom "cesťáku" 17 podpisů...). Nestíhám. Lidé čekají na odbavení čím dál déle, nadávají mi, že dříve fronty nebyly, tak proč teď. Přitom se snažíme, aby klient nic nepocítil, což je alibistický příkaz shora. V některých případech to jednoduše nelze.

Prý nás vyhodí 660 do konce roku, jenže tohle číslo už bylo naplněno a objevilo se jiné – 1 100. Kdo? Kdy? Kde? Z ryze nekoncepčních, chaotických a za provozu konaných kroků, pardon škrtů, které jsou nesmyslné, konané patrně jen proto, aby měl pan premiér radost a ministr Drábek byl hodným chlapcem, nelze opravdu nic odhadovat. Patrně nesmí ani naznačovat, protože nikdo netuší, co bude.... Bojím se ozvat, že přijdu o místo a tak si schladím žáhu na klientovi... je mi líto, odnese to.

A ještě dlouho se nepřestane klient divit. Arogantní úřednici totiž nahradí ziskuchtivý podnikatel, který si bude s uchazečem pinkat od zaměstnavatele k zaměstnavateli tak, aby profitoval, a inkasuje tak od státu nejméně šestkrát tolik, co stojí úřednice. I když... ani my nejsme zrovna levní - už třikrát nám během pár měsíců sice snížili platy, ale vzápětí nám naše stoly vyzdobili novými telefonními přístroji v hodnotě cca 2 500 korun. Ty necelé tři roky staré, plně funkční, za stejnou cenu, máme asi hodit do koše. Prý jsou hrazené z evropských fondů – a neodvádíme snad část našich daní i do těchto struktur? A to máme tušení, že od ledna 2012 už možná nebudeme existovat - panečku, že ale umíme šetřit!

Téměř denně se ptám jako slabomyslná, kdo má za co odpovědnost, kdo mi může podepsat to, či ono, kdo má jaké kompetence. Velmi zřídka dostávám jasnou odpověď. Vše je nejasné, komplikované, na což doplácí opět klient, který čeká a čeká a mnohdy se načeká, neboť nové uspořádání vyžaduje schválení či podpis někoho z Krajské pobočky v Ústí nad Labem.

Někdo je zaměstnancem litoměřického úřadu, někdo ústeckého, ale stále jsme ve stejných kancelářích. Jen šéfové se nám neustále mění, někteří byli ve funkci i několik dní, aby se pak stali jen obyčejnými pěšáky. Vzniká napětí mezi námi - je lepší zůstat tady nebo být "pod Krajem"? Nemáme tušení, kdo z nás půjde dřív...

Prima atmosféra - mám si hledat práci, nemám si hledat práci? Podle mého naprosto nefér jednání od zaměstnavatele, který jiné zaměstnavatele poučuje, jak se ke svým zaměstnancům chovat, a to minimálně dle kodexu etiky - pěkně děkuju za tyhle "jistoty", ze kterých už tolik let poctivě odvádím daně.

Že prý se ušetří 180 milionů. A jak, když jen jedna z veřejných zakázek na MPSV je uzavřena na zhruba 300 milionů?

No hlavně, že nám klesá nezaměstnanost, že se můžeme vytahovat, jak dobře to děláme. Lidem už totiž nestojí za to, aby stáli frontu na tu almužnu, kterou jim dáme, a tak i pod tlakem změn v důchodové reformě hromadně odcházejí do předčasného důchodu nebo pracují u podnikatelů načerno, protože kontrolní systém stejně selhává, těch pár kontrolorů, kteří po propouštění zůstali, to jednoznačně nemůže stíhat…

Že jsem podrážděná, labilní a arogantní? Tohle jediné mi v této situaci dává smysl, je mi líto.

Lenka Špittová

http://www.blisty.cz/art/59842.html

Vše fungující se boří

Boří se to, co funguje, místo aby se měnilo to, co funkční není. Zatímco přepracování zákona by stálo pouze námahu a čas, sociální reforma, jak ji předkládá MPSV bude stát především spoustu peněz daňových poplatníků. Jen jedna veřejná zakázka MPSV za všechny: obnova softwaru vyjde všechny občany ČR na cca 300 milionů korun. Avizovaná úspora panem ministrem Drábkem 180 milionů bere za své. Odboráři tvrdí, že je reforma špatně spočítaná a přinese propad příjmů o 20 miliard za rok!

Málokdo z veřejnosti problematice systému ÚP rozumí, spíše jí rozumět nechce a na to naše Ministerstvo práce a sociálních věcí tzv. hřeší. Média zcela záměrně mluví pouze o snižování platů úředníků, což je sice čtivé, ale odvádí to od mnohem zásadnějších informací.

Na počátku celého problému totiž stojí člověk, který žádá o pomoc. A tento člověk na celou nesystémovost nutně doplatí. A jsou to také lidé postižení, staří, nemocní. Místo efektivního hledání způsobu, jak naložit s problémem například dlouhodobé nezaměstnanosti , s lidmi, kteří systém zneužívají, budou se trestat lidé, kteří převážnou část svého života pracovali, a tudíž přispívali státní kase. Za trest budou bez ohledu na vzdělání po 2 měsících v evidenci ÚP hnáni s koštětem na chodník.

Dodnes nevíme, jak vlastně budeme vyplácet dávky v hotovosti - nejsou nijak upravovány prostory a stihnou se vůbec sociální karty vyrobit a zavést? Neumíme si představit, že kartu klient ztratí, z čeho bude žít, dokud nebude vystavena nová...

Reforma také rozhodně vede ke konci individuálního přístupu k člověku, k jeho specifickým potřebám a problémům, což by mělo (a v roce 2003 se reforma touto cestou snažila ubírat) být tím nejpodstatnějším vůbec v celém oboru sociální péče. Tak by se totiž rozhodně lépe odhalovalo i zneužívání dávek či podpory v nezaměstnanosti. Čím dál jsme od člověka-klienta, tím pravděpodobnější je špatné zacílení naší nejen peněžité pomoci.

Pokud je v dnešním systému dávek pro jejich vyplacení jedinou podmínkou nemít peníze, je zřejmě chyba v zákonech, nikoliv na straně úředníka, který musí tento zákon respektovat. Dokonce ani žádné předchozí odvody státu na daních nejsou podmínkou - viz cizinci.

I práce tzv. načerno by si zasloužila více pozornosti, nikoli však se zacílením na nezaměstnaného, ten je pod tlakem potřeby prostředků na přežití, lepší by bylo uvažovat o snížení odvodů za zaměstnance, které je pro mnohé firmy velmi zatěžující a rozhodně je to nemotivuje k náboru nových lidí.

Pokud budeme pouze trestat a nebudeme mít snahu společně s nezaměstnanými hledat, jak z problému ven, nebude mít o takové služby nikdo zájem a poroste kriminalita, která nám všem ze státního rozpočtu notně ukrojí.

Nejvíce postrádáme diskusi s odbornou veřejností, s řediteli, vedoucími úřadů, kterých se změny týkají a kteří pracují v dané oblasti leckdy i dvacet let.

Členové základní odborové organizace ÚP Litoměřice

Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ústí nad Labem,

kontaktní pracoviště v Litoměřicích

http://www.blisty.cz/art/59836.html

Definice rizika

Konečně máme řešení pro problémy penzí a zdravotnictví

Jak tvrdí jedna akademická pracovnice ve Skotsku, je třeba zvážit možnosti zpoplatnění darování orgánů (není to oxymoron?).

Proč ne? Konec konců by tak šlo řešit i další problémy sociálního státu. Máme tu přeci i jiné orgány. Takže již nemám obavy o budoucí důchody, stačí prodat nějaký svůj orgán. Prohlédnout internet a zjistit si základy medicíny (na internetu je přeci vše a není důležité něco umět, ale umět si to vyhledat), no a pak hurá na to. Škoda jen, že všechny orgány nejsou párové, ale některé se regenerují, takže šup s nimi na trh.

Ledvinu na školné, játra na důchod a slinivku na zdravotnictví. No a kdyby to náhodou nevyšlo a já se důchodu nedožil, tak aspoň ze zbylých peněz můžete zaplatit moji hypotéku. Ještě že nám ta ekonomika roste!

http://www.bbc.co.uk/news/uk-scotland-tayside-central-14379215
http://www.blisty.cz/art/59623.html